Pusa pod jmelím - 6. část

7. února 2016 v 6:00 | Gurie |  Pusa pod jmelím

6. Novoroční pusa

Hleděli jsme na sebe a samozřejmě to nikomu neuniklo.
"No to si děláš srandu!" vyjel po mně Karel. "Adam? Vždyť je to kluk." strkal do mě a odtáhnul mě do kuchyně, kde nikdo jiny nebyl.
"Já jsem to nevěděl! A navíc jsme spolu nic neměli." odseknul jsem podrážděně.
"Tomu nevěřím! Ty, Dominik? Vždycky všechny jenom ojedeš, nemám pravdu?" ječel Karel.
"To je dobrý, strejdo. Pusť ho." ozval se tichý hlas, který věšel do kuchyně. Karel povolil sevření mé košile a otočil se na příchozího jako rozzuřený býk.
"Strejdo?!" vyjekl jsem a přejížděl pohledem po obou.
"Jo," uchechtl se Adam. "Karel je můj nevlastní strejda. Snad nechceš vědět cely rodokmen."
Nechápavě jsem na něj zíral. Aspoň že Karel vypadal, že se uklidnil.
"Nechám vás tady o samotě." řekl Karel nakonec. "Ale jestli na něj sáhneš!"
"Tak už jdi." pobídl ho Adam a Karel zmizel. Přistoupí ke mě blíž s tak nevinným výrazem, že jsem chtěl zase utéct dříve, než na něj opravdu sáhnu. Úsměv ho přešel, a když udělal další dva kroky blíž, stali jsme od sebe sotva par centimetrů. Trochu těžkopádné jsem oddychoval a chvíli jsme se jen dívali do oči. Pak jsem se chystal promluvit, ale když jsem se nadechnul ke slovu, omotaly se jeho dlouhé paže kolem mého krku a přitiskl se svými rty k mým. Byl jsem v šoku a chvíli vrávoral. Jenže to už jsem cítil jeho jazyk a popadnul ho kolem pasu. Trochu se mi zatočila hlava. Neměl jsem tušení, co se to zase děje. Pootevřel jsem pusu a převzal vedení. Přitáhl jsem si ho hrudníkem na hrudník a líbal hladově, jak jen jsem mohl. Na chvíli se odtáhnul a tiše zasténal. To neměl dělat. Probudil ve mně zvíře a moje kalhoty byly v mžiku příliš těsné. Zkousl jsem jeho spodní ret a on mě na chvíli přestal líbat. Prudce oddychoval a opřel se čelem o mé.
"Prosím, promiň mi to všechno." zašeptal, ale dál už jsem ho nenechal mluvit. Znovu jsem se vrhnul na jeho rty, a kdyby do kuchyně nepřišli další, asi bych ho opravdu znásilnil. Nutno říct, že nevypadal, že by mu to v tu chvíli vadilo.
"Uuu," ozvala se nějaká holka. "Tady se nám někdo rozjel." obešla nás a vzala si z lednice pivo. "Za chvíli je půlnoc, pánové. Možná byste se měli přesunout do obýváku."

Ani jeden z nás nic neříkal, přesunuli jsme se na gauč a se sklenkou šampaňského v ruce čekali, až začne odpočet. Karel na mě stihnul hodit zlostný pohled, ale to už mě Adam majetnický chytil za ruku a začalo se odpočítávat.
"10... 9 ... 8..." začal celý dav a další láhve šampaňského bouchaly. Adam se mi díval do očí a nadšeně se usmíval.
"3... 2... 1... šťastný nový rok!" ohlušující řev, konfety a třpytky všude, Adamovy rty na mých, jeho ruce na mých bocích. Naprostý zmatek a radost se vystřídala s hlasitým cinkáním skleniček a to už mě Adam pustil a napil se i ze své. Všichni si ťukali a přáli.

Vzbudila mě bolest hlavy a teplo těla vedle mě. Chvíli jsem netušil, kde to vlastně jsem. Ale všudypřítomný zápach alkoholu mi to připomněl. Většina nejspíše ještě spala, někteří byli asi doma, jiní popíjeli kávu v kuchyni. Adam ležel přitulený k mému pravému boku. Sedačka nám byla trochu malá a hlavně dost nepohodlná. Skoro nic jsem si nepamatoval. Jen ohňostroj, party, vodku... Musím přestat pít.
"Uuuh, dobré ráno." probral se a snažil se rozlepit oči. "Sakra, kolik je hodin?" vyjekl najednou a málem spadl z gauče.
"Klid, je teprve devět." podíval jsem se na hodinky a ujistil ho. To ovšem nezastavilo jeho vyděšení a začal se rychle zvedat, div nespadl z toho, jak se mu točila hlava.
"Musíme jít, máma řekla, že v deset musíme být u ní."
"Počkej," přerušil jsem ho. "Myslím, že se mnou se nepočítá." mírně jsem se usmál a vstal z gauče.
"Já tě tam ale chci."
"Adame," řekl jsem mírně a položil mu ruku na rameno. "S tímhle jsme si užili už dost."
"Hele, to je mi jedno." rozčílil se zase. "Vím, že celá firma má až do čtvrtého ledna volno, takže tam zůstáváš se mnou a konec diskuze."
Překvapeně jsem na něj hleděl a ostatní přítomní, tedy ti, co přežili kocovinu, se tvářili podobně.
"Kdy se s tebe stala taková panička?" zasmál jsem se. Popichování neměl rád, na to už jsem přišel.
"Po tom, co jsem se zabouchl do chlapa staršího o 10 let." to bylo jeho definitivní slovo, vyšel z obýváku a v hromadě oblečení začal hledat naše bundy. Další z jeho šílených plánů, který se mi vůbec nelíbil.
"Adame, přerušil jsem ho v nazouvání bot. "Já si nejsem jistý, jestli tohle bude fungovat."
Zděšeně se mě podíval a přistoupil blíže. "Můžu ti slíbit, že předchozím proslovem jsem ti věnoval mé panictví, o které mám dnes v plánu přijít. Stále se ti nechce?" odklonil se od mého ucha a já jsem se otřásl. Takže tohle měl ten malý provokatér v plánu. Jistě, chatka jen pro nás. Stále se mi to vůbec nelíbilo.
"Hele," zastavil jsem ho znovu, tentokrát už chtěl otevřít dveře. "Ne, že bych neměl chuť na tvůj roztomilý zadek, ale co když se z toho vyvine zase něco nového?"
"Já jsem neříkal, že budu dole." mrknul a vyšel ven. Tak tohle mi ještě chybělo. Nechat se ojet klukem mladším o skoro deset let. Rychle jsem na sebe hodil své oblečení a vypotácel se ven. Dům jeho rodičů byl asi tři zastávky autobusem.


_______________________________________________________________________________________________
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama