Čokoládové řezy - 14. část

20. května 2015 v 5:00 | Gurie a Dermišek |  Čokoládové řezy
Tak mílí zlatí nejčokoládovější!
Je tu další díl. Ale prvně bych ráda uvedla trošinku delší proslov. Vzhledem k ohlasům, které se nám dostaly kupodivu i na email, jsem se rozhodla to trošku více ocukrovat.
Tahle povídka, byla původně postavená na skutečné události, vystupují v ní skuteční lidé s neskutečnými jmény (kupodivu). Bohužel, nebo možná bohudík, se nám to postupem času nějak zvrtlo a dejme tomu, že to s realitou nemá nic společného - dnes už opravdu jen díkybohu! Každopádně snaha o zachování původního charakteru postav tu stále je. A myslím, že i nadále zůstane.
Také se objevil ohlas na duo Henora! Které nejsou až takové potvory, jak by se zdálo. Však vy ještě uvidíte! :D
Zkrátka, je na co se těšit. Už jsme sice počítaly s utnutím a zakončením, ale nějak nás to obě moc baví. :333
Kdo nečetl komentáře - název vznikl opravdu jen čistě náhodou. Dermíšek napsala o čokoládových řezech, jakožto o jakémsi dezertu a mě se to chytlo tak, že jsem z toho vykouzlila předtím tolik problematický název.
Dále se omlouvám za pravopisné, gramatické, syntaktické a všelijaké chyby, za ty smyslové a děj nesoucí chyby se omlouvám nejvíce! Nemáme žádnou betu ani nic podobného a já to často přehlížím. Však to znáte! :D
A také se rovnou zmíním o plánech do budoucna. Já sama jsem se pustila do jakéhosi rozsáhlého díla, o kterém ještě neprozradím nic! Každopádně, momentálně je prvních pár kapitol ve schvalovacím řízení, tak uvidíme. :D
Možná se Dermíšek donutí dopsat její veledílko, které má na skladu už nějaký ten čtvrtek. Velmi ráda jí udělám korekci. ^_^ Ale to je opravdu velmi, velmi nejisté! :D
Dále vás už nebudu napínat. Je před vámi dost dlouhý díl.

Tentokrát si smlsnou všichni opravdoví labužníci (vy víte, kam narážím, že? -_- měla bych dodat 18+ ale stejně na to všichni kašlou :D ).
Další díl by se měl objevit brzy a pro někoho možná dobrou zprávou bude, že zde nebude konečná! Tudíž, 14. a 15. část budou dost spojené!
Pěkné čtení přeji. :)

Část čtrnáctá: Wrestling v posteli

J: Když jsem se ráno vzbudil, bolela mě krční páteř a bylo mi vedro. Měl jsem na sobě pyžamo. To bylo velmi neobvyklé, většinou spím totiž nahý. Zkusil jsem se pohnout, a když jsem se konečně rozkoukal, trhnul jsem sebou.
"Dobrý." zamručel Damián a přitáhl si mě zpátky k sobě. Byl bez trička, což znamenalo, že mu bylo taky pěkně vedro a tak se v noci svlíknul.
"Dobré ráno."
"Vyspal ses dobře?" zeptal se a stále mě mačkal k jeho hrudi. Až teď jsem si uvědomil, co se mi zdálo, a začal jsem panikařit.
"Jo, až moc dobře. Myslím, že jsem měl noční můry." mručel jsem a snažil se trochu uvolnit. V kalhotách jsem cítil dost velký tlak.
"Ještě jsem neviděl člověka, který by mi sundával tričko..." nedořekl to. Nenechal jsem ho.
"Cože?" prudce jsem se od něj odsunul. Teď jsme si viděli tváří v tvář. Damiána to očividně hodně pobavilo. Začal se smát jako pominutý a mě se hnala krev do tváří, "Ty jsi takový kretén!" soptil jsem.
"Ale ale. Jonášek se zlobí." pochechtával se a přitáhnul si mě za pyžamovou košili zpátky k sobě, "Vůbec by mi nevadilo, kdybys mě v noci svlékal..." zamručel mi do ucha, až mi z toho běhal mráz po zádech.
"Hmm tak nevadilo jo? Já ti ale ukážu, že by ti to teda pekelně vadilo."
Náhle jsem ucítil, jak pode mnou napíná všechny svaly a s otevřenou pusou dokořán na mě nepokrytě zírá. Musel jsem se tomu zasmát. Ani nevím, kde se to ve mně vzalo, ale najednou jako bych se ocitl v jiné dimenzi. Plně jsem začal vnímat Damiánovu přítomnost. Nejenom jeho přítomnost takovou. V ten okamžik jsem si byl plně vědom toho, že pode mnou leží nahý, až na pyžamové kalhoty, které byly mimochodem moje. Ovšemže taky na něm už dlouho nezůstanou. Mezitím co jsem mu dobrých 10 sekund, zabrán hluboko ve svých myšlenkách přejížděl pohledem střídavě z jeho očí, nahé hrudi a kalhot, on mi stále vyjeveně pohlížel do očí. Můj mozek se konečně rozhodl, co vlastně chce a já jsem na něj zaútočil. Seděl jsem mu obkročmo na stehnech a on stále ztuhlý na mě překvapeně zamrkal přes jeho husté řasy. V očích se mu zračilo napětí možná strach a ještě něco. Nedokázal jsem to přesně rozeznat. Ovšem v ten okamžik jsem pod sebou pocítil jemný tlak a hned my bylo jasné, co mu to v očích pohrává za další emoci. Touha spolu s vzrušením. Znovu jsem se usmál a jeho napjaté tělo se začalo znovu uvolňovat.
"A ty mě máš rád?" vypadlo z něj z ničeho nic. Zaraženě jsem na něj nechápavě koukal. Můj mozek si nebyl schopen spojit větu s jejím významem.
"Včera ses mě zeptal, jestli tě mám rád. Takže teď se tě ptám já. Máš mě rád?"
"Ty se ptáš, jestli tě mám rád, jo. Tak sleduj." sklonil jsem hlavu, dal mu letmou pusu na jednu stranu krku. Hlavu jsem zase zvedl, pohlédl mu do očí, ve kterých narůstalo vzrušení, a přesunul se na druhou stranu krku, kde jsem mu uštědřil další pusu. Pomalu jsem se přesunul níž na jeho hruď. Začal jsem si pohrávat s jeho bradavkou a mu bezděky uniklo slabé zasténání. Ani jeden z nás už nedokázal nadále skrývat své vzrušení. Chtěl jsem ho, strašně moc a on mě taky. Jak prosté. Začal jsem se přesouvat níž po jeho břiše a jen letmo se dotýkal spodním rtem jeho kůže. Když jsem se dopracoval až ke gumě jeho kalhot, začal jsem mu je rukama pomalu stahovat následován mou pusou. Po pár polibcích jsem se dopracoval až k jeho touze, která mě už nedočkavě očekávala. S mírně zvednutou hlavou jsem si ho prohlížel. Hmm, tahle krása by mohla být moje. Ne, ona už je moje! Musel jsem se spokojeně usmát. Vzhlédl jsem mu k obličeji a zaznamenal jeho užaslý pohled. Nadobro jsem mu stáhl kalhoty. Až teď jsem si uvědomil jaké je vedro.

Vrátil jsem hlavu nad Damiho rozkrok a uštědřil mu letmou pusu na jeho vrchol. Damián se propnul v bocích. Popadl jsem je jednou rukou a druhou jsem po něm začal pomalu přejíždět, přičemž jsem se k němu přisál i pusou. Damián mě popadl rukou za rameno a pevně ho stiskl. Nejdřív jsem ho chtěl trochu poškádlit a odepřít mu tu slast, ale byl jsem momentálně sám tak vzrušený, že bych to nesvedl. Uchopil jsem ho ještě pevněji a nechal celého vklouznout do mých úst. Nikdy bych neřekl jaký je to skvělý pocit i z tohoto úhlu pohledu. Sklouzával jsem ústy střídavě úplně dolů a zase nahoru kde jsem ho laskal jazykem. Po chvíli jsem přidal na tempu a začal nabírat větší rychlost. Damián se pode mnou začal svíjet, chytil mě pevně za vlasy a já věděl, že už to dlouho nevydrží. Spokojeně jsem pokračoval ve svém tempu dál.
"Jony…" vyslovil zadýchaně. Nevěnoval jsem tomu pozornost a pokračoval ve své činnosti dál. "Jony, počkej!" ustál jsem a nechápavě k němu vzhlédl.
"Co?!" vyjel jsem na něj zmateně se stopou hněvu v hlase. Zadýchaně se zvedl na lokty se zdviženým koutkem úst v poťouchlém polovičním úsměvu.
Najednou se naše pozice vyměnily a já ležel pod ním.
"Co to děláš? Už jsem s tebou byl skoro hotov." promluvil jsem na něj káravě, jako kdyby mu právě bylo 5 let a počmáral pastelkou bílou zeď.
"Nic proti zlato. Šlo ti to naprosto skvěle, ale chci se udělat do tebe." chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, co po mě vlastně chce, "Tedy jenom pokud mi to dovolíš, ovšem." dodal spěšně.
"Jistěže, dělej si se mnou, co chceš, jsem celý jenom tvůj." s nadšeným výrazem v očích mě procítěně políbil a já mu jeho polibek začal oplácet. Neochotně se ode mě odlepil a sáhl po toaletní taštičce položené vedle postele. Spěšně z ní vytáhl jeden kondom a nemotorně si ho nasadil.
"Připraven na vše." utrousil jsem pobaveně.
"To víš, umění dedukce." šibalsky na mě mrkl. Ten prevít jeden. Co to zase říkal?
Rychle ze mě stáhl pyžamové kalhoty, které pohodil na zem. Ozval se napružený zvuk, při němž jsme oba vyděšeně nadskočili. Po podlaze se naštvaně producíroval Proate* s výhružně zdviženým čumákem a dožadoval se o vypuštění ven z místnosti.
"Umm, Jony, odkdy máš psa?" sakra úplně jsem na něj včera zapomněl. Ani jsem nevěděl, že je s námi v pokoji. Nevadí, jednou se bez večeře obejde. Beztak je už tlustý dost.
"On není tak úplně můj, byl dědy, ale to neřeš. Vysvětlím ti to později. Teď ho jenom prosím pusť ven nebo tu ztropí scénu."
Damián se ze mě pobaveně zvedl a pustil psa ven. Nemohl jsem se dočkat, až se ke mně vrátí do postele a já se k němu budu moct zase přitisknout. Pes jeden pitomý. Dychtivě jsem na něho pohlížel, když se najednou v půli cesty zpět do postele zarazil a jen na mě pobaveně koukal. Následoval jsem jeho pohled až k mému rozkroku. Prohlížel si moje zrzavé chloupky. No teda spíš zrzavý prales by bylo lepší pojmenování.
"Nehodlám se dole holit. A vůbec, všude. Je to naprosto zženštilé. Podle mě by chlap neměl být hladký jak přistávací plocha." vysvětluju a sleduju jeho reakci. Moje podvědomí očekávalo jeho odchod se znechuceným pohledem, ale on to jen pobaveně okomentoval.
"Jo něco na tom je." přitakal, "a navíc ta tvoje zrzavá barva, všude, je prostě neskutečně roztomilá a tak nějak sexy." jeho slova mi blaženě rezonovala v hlavě.
"Damiáne, prosím, vrať už se do té zatracené postele zpět. Nebo mě tu snad chceš mučit?" začínal jsem být podrážděný tou vzdáleností mezi námi.
"Dneska ne." dodal věcně a konečně opět zaujal místo mezi mýma nohama. Začal mě líbat na ústa a přitom mi ho jemně třel v dlani. Po několika tempech začal přidávat na rychlosti a já jsem s mezi polibky několikrát zajíknul. Odlepil svá ústa od mích a posunul se kousek dozadu. Jednou rukou ho stále laskal ve zvláštních spirálách nahoru a zase pomalu dolů. Zaklonil jsem hlavu dozadu a namáhavě oddychoval, zatímco on do mě začal vsunovat prst druhé ruky a pomalu s ním kroužil. Po chvíli přidal další a zase další. Po pár zakrouženích prsty zmizely a on do mě pomalu začal pronikat. Druhá ruka také ustála ve své práci a on se nade mně s procítěným vydechnutím sklonil, až se naše hrudě skoro dotýkaly. Pomalu se do mně dostával stále hlouběji a hlouběji. Najednou do mně vrazil s větší vervou a já bezděky slabě vykřikl. Pohlédl mi do očí s krapet vyděšeným pohledem a otázkou v očích.
"Jen do toho." usmál jsem se a přitáhl si ho pro polibek. A tak se začal rytmicky hýbat a přidávat na tempu. Po chvíli začal zhruble vzdychat a já věděl, že už není daleko od cíle.
"No tak, Dami." povzbudil jsem ho jemně. Okamžik na to zaúpěl a vysílen se na mě svalil. Zatímco se mu postupně začaly uvolňovat všechny svaly v těle, ztěžka oddechoval a já jsem se mu spokojeně prsty probíral ve vlasech. Zvedl hlavu a pohlédl mi uvolněně do očí.
"Teď je řada na tobě."






*Proate je velmi neobvyklé jméno pro psa a jsme si toho vědomy. Vzniklo náhodou, stejně jako celý tento příběh. Překlep ze slova "prostě".
_________________________________________________________________________________

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbil by se Vám další příběh s tímto párem? (Dami/Jony)

Ano
Nevím
Ne

Komentáře

1 Pilína xD Pilína xD | Web | 20. května 2015 v 15:45 | Reagovat

Oni jsou fakt takový ňůňata k pomilování xD jsem nadšená, opět jsem dostala to, po čem moje duše touží - YAOI!! xD
Opis moc pěkný, jasný, příjemně podaný!^^
Mimochodem to jméno pro psa je fakt divný xD a proč ne?:D každej má Bena a Puňtu, Proase je jak jméno pro nějakýho zpěváka, prostě máte cool psa:D

2 Gurie Gurie | Web | 20. května 2015 v 20:32 | Reagovat

[1]: Kreativita lidské mysli je neuvěřitelná. Prý jméno zpěváka :D ha!
Děkujeme za komentář! :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama