Čokoládové řezy - 3. část

13. února 2014 v 8:00 | Gurie a Dermišek |  Čokoládové řezy
Dneska to začíná zajímavě :3 !

Část třetí: Záchodové trable


J: V tu chvíli jsem si uvědomil, že se semnou asi nechce prát. Civěl jsem na něj jak na úplného blázna, ale když jsem chtěl něco říct, nevydal jsem ani hlásku. Naše obličeje se dotýkaly. Najednou mě praštila do nosu neskutečná vůně. Nikdy jsem si nevšiml, že ten parchant tak voní. Zhluboka jsem se nadechl a přivřel oči. Sakra, voněl božsky. V naší přimáčknuté poloze jsme se na sebe podívali a já jen čekal, kdy to udělá. Najednou se rozklepal a vypadal jak ztracené štěňátko. Trochu se odtáhl. Jeho utrápený pohled mi zasadil ránu. Chtěl se otočit a nejspíše utéct. Chytl jsem ho a prudkým trhnutím jsem ho vrátil zpět na původní místo před mým obličejem. Už jsem to nevydržel a vlepil mu pusu. Byla to naštvaná tvrdá pusa. Podíval se na mě psíma očima. Vypadal docela překvapeně, ale i přes to se na mě znovu přicucnul a začal mě líbat. Moje tělo bylo napjaté a pěst zaťata. Přidával na intenzitě a moje tělo se začalo uvolňovat. Vůbec jsem to nechápal. To neskutečně divné pako, co už druhým rokem sedělo vedle mě v lavici, mě teď líbá na záchodech a já se vůbec nebráním. Políbil mě na krk a já ho objal kolem pasu. Musel na nás být komický pohled. Dva zmatení kluci, co se objímají v malé záchodové kabince. Dlouho jsme tam jen tak stáli v objetí.

***

D: Už když jsem vcházel na ty záchody, plánoval jsem, co udělám. Ale že se stane zrovna tohle, s tím jsem nějak nepočítal.
Chvíli jsme tam tak zmateně stáli a po mém pokusu o útěk se stalo něco, o čem se mi už párkrát zdálo. Líbali jsme se, jak kdyby to bylo naposledy, co se vidíme. Něžně a zároveň poněkud dravě. Objal mě rukama kolem pasu a já ty své obtočil kolem jeho ramen. Přimáčkl mě na stěnu záchodové kabinky a rukama zabloudil pod sako. Ten stísněný prostor byl z jedné strany výhodou, ale zároveň mě neskutečně štval. Bylo to poprvé, co jsem se vůbec líbal a ono to vypadalo, že se spolu snad rovnou i vyspíme.
Začal mi vytahovat košili z kalhot, tak nějak jsem cítil, jak se mi horko vlévá do tváří. Sakra to já jsem měl být ten dominantní, co to na něj vybalí a on bude mít ten udivený výraz. Najednou to bylo naopak. Já jsem stál rudý jako rajče a on mě pomalu svlékal. Najednou se zastavil a přestal mě líbat. Odtáhl se a prudce se posadil na záchod za ním. Chytil se za hlavu a najednou mi došlo, že mě možná zabije. Prudce jsem dýchal opřený o dveře kabinky, vlasy jsem měl rozcuchané, košili napůl rozepnutou a rudé tváře hořely. Opravdu jsem čekal, že vstane a praští mě do obličeje, ale neudělal to. Jen na chvíli zvedl hlavu a zahleděl se mi do očí. Ten pohled byl naprosto upřímný a bezradný. Chápal jsem, jak se asi chudák cítí. Právě mu dala holka košem, líbal se s klukem na záchodech a já jsem ani nevěděl, jak bych měl momentálně reagovat. Prostě nastalo chvilkové ticho. Vstal a čekal jsem, co udělá...

***

J: Sakra co to dělám? Vstal jsem a začal mu zapínat košili. Byl úplně rudý, ale to já nejspíš taky.
"Promiň." přiblížil jsem se k němu.
"Za co se omlouváš? To já bych se mě omluvit, ale prostě jsem to už konečně musel udělat. No, i když vlastě jsi to udělal ty za mě." odpověděl. Začal jsem se smát a vlepil jsem mu další pusu. Zrovna jsem mu zapínal poslední knoflík. Pořád jsme se smáli. Pusa. A další. Sakra a můžu začít znova. Jeho košile byla zas rozepnutá.
"Počkej, bude divné, když tady budeme tak dlouho." zarazil mě najednou.
"Mně je to fuk!" vrhl jsem se na něj. Košile letěla na záchodovou desku a vrhnul jsem se na opasek. Ruce bloudily po jeho těle. Nevypadal tak špatně, když byl bez trička, čekal jsem, že na sobě vůbec nemaká, ale ty léta florbalu byly znát.
"Ani náhodou!" okřikl mě, když jsem se vrhl na jeho opasek. Nechápavě jsem se na něj podíval. Blbě se usmíval. Najednou to zase celé otočil. Chytil mě za sako a naše pozice se vyměnily. Teď jsem byl já ten přimáčknutý na dveřích kabinky a on přebral nadvládu. Začal mi povolovat kravatu na krku a rozepínat košili. Naštval jsem se a sám jsem si sundal sako.

***


D: Začaly mi docházet nervy. Kolik má ta zatracená košile knoflíků.
"Nesežereš mě, když ti tu košili roztrhnu? Na to fakt nemám nervy."
"Sežeru tě tak i tak." šibalsky se zašklebil a olíznul si rty. Takhle nadržený sem snad ještě nebyl. Poslední tři knoflíky letěly vzduchem. Vždycky jsem v těláku slintal nad jeho tělem. Všiml jsem si jeho pohledu, který si mě prohlížel. Odstoupil jsem od něj a předvedl pózu kulturisty. Se smíchem se na mě vrhnul. Začal mě líbat na krku a postupoval směrem dolů. Zavřel jsem oči a naprosto jsem si to užíval, když v tom mě kousnul do bradavky. Zaječel jsem.
"Ty parchante malej!" hodil jsem s ním o dveře a zaútočil na jeho pásek. Oba jsme zápasili s pásky, ale nakonec byly oba dole. Rozepl jsem mu knoflík u kalhot. Mezera mezi námi byla velká a tak jsem se do něho vší silou opřel. Jenže to už dveře nevydržely. Rozletěly se dokořán a my jsme spadli na zem. Teda on spadl na zem, já jsem spadl na něj. Začali jsme se smát. Když v tom...
"Co to kurva?" oba jsme se prudce otočili doprava a tam stála Henriet s Norou.

______________________________________________________________________________
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nikss Nikss | 1. září 2014 v 12:15 | Reagovat

To me poser 0.o takhle to utnout XD

2 Pilína xD Pilína xD | Web | 17. května 2015 v 20:51 | Reagovat

Whaaaaat?! Tak to byl VELKEJ šok!:D i já čekala nějaký to pěstí a on to nakonec udělá Jonáš?! Whaa, maminko, proč jsi mi lhala?!:D
Vážně super, je to lepší a lepší, už dlouho mě nic tak nechytlo:D
Jo a přidávám se ke slečně nade mnou - To mě poser, takhle to utnout?!:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama